rok 1998

Jak vznikly DVĚ KOPY

Začalo to nevinně společným studiem nejrůznějších papírových map jesenického masivu za dlouhých zimních večerů, kdy jsme se nemohli dočkat jara, až opět vyrazíme zkoumat lesní cesty na kole. Představou i cílem bylo nalézt zajímavou cestu, kterou by se podařilo jednodenním cca stokilometrovým výletem obkroužit na kole kopce viditelné z centra města Jeseník. Z dnešního pohledu by se dalo říct, že proč hledat problém tam, kde není. Ale tenkrát to byl skoro sisyfovský úkol ? ... Nyní, kdy téměř celá trasa maratonu je značena cestami pro cyklisty nebo pěší, je situace diametrálně jiná. Hory jsou doslova prošpikovány cyklostezkami různých náročností. Ty může každý například hned na startu snadno zadat do navigace, která jej provede celodenní trasou jako slepého koně. V oněch pionýrských letech nic takového nebylo. Skoro to vypadalo, že tvůrci tehdejších map si libovali v tzv. "bílých místech" na mapě. Rozlišení dostupných map bylo stále ještě prachbídné, přesně jak z doby soudruhů, kdy jsme k podrobnějším mapám měli přístup zakázaný. Museli jsme se tedy spoléhat především na naše, do té doby objevené a vyzkoušené lesní cesty, které se z map daly spíše jen vytušit, nikoli vyčíst. Jediné značení po trati bylo pouze několik málo sjízdných turistických cest, kterými jsme si tenkrát pomohli asi v 10% cesty. Zbytek zůstal už jen na čtení tvaru a hustoty vrstevnic s lupou v ruce, až se dílo podařilo ... a že se povedlo dokládá třetí desetiletí trvající každoroční natěšení účastníků z blížícího se startu. Výsledné spojení cest je sice nakonec o málo delší, než byl původní úmysl (100 km), ale při tehdejším "kružítkovém" měření vzdálenosti na papírové mapě jsme raději něco přidali, abychom nešli pod náš cíl, což dotvořilo dnešní podobu trasy "DVĚ KOPY"   (= 2 x 60) ... a už bychom ani neměnili !!

Jiří Daniš, Přemysl Posker